Základní instituce EU: dělba moci po přijetí Lisabonské smlouvy

TL;DRAbstract

Režim parlamentni demokracie, znamý ve větsině statnich utvarů světa, se mezi ostatnimi pravnimi režimy dokazal prosadit předevsim diky sve vlastnosti efektivni dělby moci (spojene se systemem ustavnich brzd a rovnovah i výrazem zastupitelske demokracie). Význam dělby moci ve smyslu statopravnim dosel v intencich vývoje mezinarodniho prava posledniho stoleti k castecnemu prolnuti a ve specifických formach byl zakotven i do smluvniho ramce různých mezinarodnich organizaci. Cilem teto diplomove prace je proto analyticke zpracovani teto problematiky s vymezenim obsahu tematu na postaveni zakladnich instituci ve smluvnim ramci Evropske unie po přijeti Lisabonske smlouvy. V teto praci prokazat nasledujici hypotezy: I přestože se Evropska unie v intencich mezinarodniho prava neda považovat za statni utvar, nýbrž specialni utvar sui generis, vykazuje ve sve existenci integracni znak klasickeho statniho zřizeni, tj. děleni moci na výkonnou, zakonodarnou a soudni složku. Lisabonska smlouva ve s

Chat with Paper

AI Agents for this Paper